Původ tohoto plemena sahá do Itálie, kde byly šlechtěny z italských selských slepic. Tyto slepice patří k jedněm z vůbec nejoblíbenějších především v německy mluvících zemích. Vlašky se řadí mezi lehká plemena, díky tomu přísluší svou užitkovostí k nosným plemenům.
Vlašky, přestože patří mezi lehká plemena, mají robustní vzhled. Slepice i přes silnou konstituci zůstávají elegantní. Váhově se kohouti pohybují v rozmezí 2,25 - 3 kg, slepice 1,75 až 2,5 kg. U vlašek je evidováno již 25 barevných rázů, barevná škála k výběru pro chovatele je tedy opravdu rozmanitá. Zdrobnělé vlašky v barevných variantách za těmi velkými nezaostávají.
Toto plemeno má nápadně žluté běháky. Typické jsou pro něj i výrazně bílé ušnice. Hřeben mají slepice v půlce klopený, kohouti vzpřímený se 4 - 5 zuby.
Vlaškám svědčí velký výběh, kde si část potravy obstarají samy. Pozor si dejte na jejich temperament a touhu létat, pokud je držíte na menším prostoru. Z tohoto důvod není vhodné vlašku chovat ve velkochovu. Radost bude spíše dělat drobným chovatelům.
Vlašky začínají v brzkém věku snášet a jsou odolné na drsnější klimatické podmínky a velké teplotní rozdíly, vlaška se tedy hodí i pro chov v horských oblastech. Slepičky jsou velmi vitální a živé.
Slepice nemají sklon ke kvokavosti. Pokud si tedy budete chtít vylíhnout vlastní kuřátka vlašek, je lepší tak učinit v líhni. Vlašky mezi sebou mohou mít díky svému temperamentu rozbroje, budují si tak hierarchii v hejnu.
Vlašky jsou výtečné nosnice, snáška se pohybuje až kolem 200 vajec s váhou 55 g během snáškového období. Vajíčka mají bílou skořápku s lehce žlutým nádechem. Největší snášku dávají vlašky koroptví. Zdrobnělá varianta vlašek snáší 130 vajec s hmotností 35 g.