Techniky zdobení vajec napříč historií

Historie vajíček, kterou spolupíší  Velikonoce, přímo souvisí i s barvením vajec. Koledníkům se již od pradávna nabízela obarvená vajíčka. Vždy nesla nějakou barvu nebo specifické zdobení opět jako určitý symbol.

Historie kraslice

První barvená vajíčka, kraslice, nesla červenou barvu. Červená přestavovala symboliku krve, která přináší sílu obnovy života a probouzení přírody. Odtud pochází i název kraslice, protože dřívější význam slova krásný představoval červenou.

Obarvená vejce se datují až do roku 2500 před naším letopočtem, kdy byla dávána do hrobek ve starém Sumeru. V Česku se nejstarší nálezy červených kraslic datují k roku 1030.

Stejně oblíbená jako červená vajíčka se stala i ta žlutě nabarvená. Žlutá vejce byla připodobňována ke zlatému vejci stvoření, které hmotně znázorňovalo slunce.

Zdobení vajíček

Vajíčka se odjakživa nejen barvila, ale dívky je opatřily složitými ornamenty. Vajíčko, které si neslo náročné zdobení, bylo vždy určené konkrétnímu koledníku. V ornamentech se totiž skrývalo sdělení dívky, která vejce zdobením opatřila. Představovalo jakýsi dopis. K ozdebení se běžně používala vejce nejen slepičí, ale i husí, křepelčí a jiné.

Po celém světě se zdobení vajíček vyvíjelo jinak. Z jednotlivých kraslic pocházejících z různých zemí je cítit nádech historie a kulturní zvyklosti dané země. Nejstarší technikou, která je užívána takřka ve všech zemí, je vosk. Narazit můžete i na vyškrabování skořápky kraslic nebo na batikované kraslice (které se u nás přezdívaly straky).

Časté v dřívějších dobách stalo i polepování velikonočních vajíček látkou (nebo jinými tkaninami), případně svatými obrázky. Do vesnic se rozšířila zvyklost polepovat kraslice slámou nebo trávou. Narazit můžete i na zdobení z kokového drátu.

K nejnovějším technikám patří obtiskování jarních kvítků a různých travin na skořápky vajíčka během barvení. Vajíčka se nedávala pouze koledníkům, ale zavěšovala se i na stromy, nebo na větvičky ve váze.