Naposledy svět zažil pandemii ptačí chřipky v letech 2007/2008. Teď tento postrach začíná opět obcházet chovatele Evropy. Od letošního roku 2017 hlásí veterinární správa výskyt i v našich končinách, konkrétně na pěti místech v Jihomoravské a Středočeském kraji. Je důvod obávat se masového výskytu?
Jedná se o onemocnění, které postihuje, stejně jako u lidí, dýchací cesty. Od té lidské chřipky se příliš neliší, je však nebezpečnější. Šíří se prostřednictvím volně žijícího ptactva, především vodního. Při masovém výskytu onemocnění dochází k rychlému úhynu drůbeže. V tomto stavu může přecházet i na člověka, kterému způsobuje vážné obtíže, v krajních případech i smrt.
Pokud zasáhne velké oblasti, má tendenci mutovat. V takovém případě je nemožné se před nemocí chránit, protože očkované protilátky selhávají.
Příčiny rozpoznáte lehko. Ptačí chřipka u drůbeže se projevuje takřka stejně jako silná chřipka u člověka. Slepici může téct ze zobáku, mají nateklé sliznice a zarudlé oči. Drůbež má zpomalené a těžkopádné pohyby, působí zmateně. Vykazují nechuť k jídlu a mohou být načepýřené. Chřipkou nebývá nakažený pouze jeden jedinec, rychle se mezi hejnem šíří. Nemoc je totiž vysoce infekční. Postupem času začne docházet i k úmrtí drůbeže, což naznačuje krizovou situaci.
Ptačí chřipkou se může nakazit veškerá drůbež. Nákaza pochází od volně žijících ptáků, se kterými vaše hejno přijde do styku. Pokud slepice chováte v uzavřeném prostředí, máte skoro vyhráno. Drůbež se může nakazit i pozřením krmiva a vody, která je kontaminované trusem ptáků.
Přesto, že veterinární správa současnou situaci prohlašuje za stabilní, je nutné být obezřetní a své hejno držet pod kontrolou. Obzvláště mají-li k drůbeži například ve výběhu přístup ptáci. Z důvodu včasného podchycení šíření ptačí chřipky je nutné co nejdříve při jejím výskytu informovat veterináře.